Technický týdenník: Amniová membrána — tkáň, která daruje život dvakrát

Technický týdenník: Amniová membrána — tkáň, která daruje život dvakrát

Kristina Kadlas Blümelová — Týmu českých vědců z brněnské společnosti Biohealing se podařilo vyvinout zcela jedinečný tkáňový transplantát, jehož pomocí je možné léčit dlouhodobě se nehojící rány. Licenci na tuto biologickou náplast Amnioderm navíc získala společnost Zentiva, která se tak stala výhradním distributorem v České republice.

Hojivé účinky amniové membrány jsou dobře známé už stovky let, i když doposud nebyl dostatečně popsán mechanismus jejich účinku. V Evropě i u nás se amniová membrána již několik desítek let používá v oftalmologii, například při lýze rohovky nebo bulózní keratopatii. A právě úspěch českých oftalmologických amniových membrán na tuzemském i zahraničním trhu se stal v roce 2015 základním stavebním kamenem vývoje Amniodermu, jenž je určen na dlouhodobě se nehojící rány.
Zásadní výhoda amniové membrány totiž spočívá v tom, že má biologicky aktivní molekuly, zejména cytokiny a růstové faktory, které aktivně podporují hojení, zároveň ale obsahuje i kolagen a elastin a nevyvolává žádnou imunitní odpověď pacienta.
Většina moderních krycích přípravků sice kolagen obsahuje, ale elastin nikoliv. Přitom právě kombinace těchto dvou skleroproteinů napomáhá tomu, že se rána hojí až třicetkrát rychleji, nová tkáň je pružná, nejizevnatá a má vlastnosti zdravé kůže.

TŘI ROKY V LABORATOŘI

Vývoj Amniodermu začal jako každý jiný vědecký projekt – rešeršemi. „Na základě literární rešerše a našich vlastních zkušeností s amniovou membránou pro oftalmologii jsme se rozhodli, že tuto výzvu přijmeme, a pustili jsme se do dalšího vývoje. Vždyť každá končetina, kterou můžeme zachránit před amputací, každý pacient, kterého můžeme vrátit zpět k běžnému životu, byl pro nás při vývoji obrovskou motivací,“ vzpomíná Iveta Schmiedová, vedoucí výzkumu. V prvním kroku bylo potřeba nalézt způsob, jak správně odpreparovat amniovou membránu. „Potřebovali jsme ji získat v jednom kuse. Najít správný pohyb, který zaručí, že se blanka o tloušťce 10 μm a velikosti zhruba 20 × 25 cm nepoškodí, nám dalo docela zabrat,“ vzpomíná.
V dalším kroku vývoje přišlo na řadu čištění. Vědci museli najít způsob, jak odstranit veškerá krevní rezidua. „Zkoušeli jsme různé metody čištění, například na třepačce v centrifuze, v ultrazvukové lázni, za použití různých roztoků a antibiotik. Kombinací těchto metod se nám podařilo membránu nakonec opravdu zbavit veškerých reziduí, a přitom zachovat její kvalitu.“
Součástí výzkumu bylo také hledání odpovědí na otázku, jak membránu správně zakonzervovat. U oftalmologických amniových membrán je poměrně běžné, že jsou zamrazeny (např. na −40 až −80 °C). V rámci léčby dlouhodobě se nehojících ran však tým hledal postup, který by zajistil co nejjednodušší manipulaci a skladování vyvíjeného produktu tak, aby byl ihned dostupný lékařům, a tím pádem i pacientům. V úvahu proto přicházela prakticky pouze lyofilizace, tedy vysoušení mrazem, což je nejšetrnější způsob konzervace tkání, buněk a buněčných kultur. Avšak i při této metodě bylo třeba přijít na správný lyofilizační recept, který by zajistil, že se membrána při vysoušení žádným způsobem nepoškodí. To vůbec nebyl jednoduchý proces. Celý cyklus se skládá ze tří různých fází a v každé z nich je v přístroji jiná kombinace teploty a tlaku vzduchu.

Celý článek naleznete v aktuálním vydání Technického týdeníku.

Zdroj: https://www.technickytydenik.cz/rubriky/poutaky/amniova-membrana-tkan-ktera-daruje-zivot-dvakrat_51367.html